Parámetros
- 304 páginas
- 11 horas de lectura
Más información sobre el libro
Když v roce 1951 vyšel Camusův rozsáhlý filozofický esej Člověk revoltující (L'Homme révolté), znamenalo to definitivní rozkol autora s J.-P. Sartrem a jeho žáky a epigony z řad francouzských levicových intelektuálů. Nejvíc je patrně popudil Camusův pokus očistit revoltu od krvavého stínu, který ji v dějinách vždy doprovázel, pomocí kompromisu a nalezení střední cesty mezi extrémy. Camus si klade otázky, které ani dnes neztratily nic ze své aktuálnosti, přestože jím navrhovaná řešení (příklon k antickému principu míry a k středomořské tradici, která by vyvážila německý a ruský model civilizace) mají svá úskalí: Jak se bouřit, revoltovat, revolučně měnit svět, popírat cizí moc a autoritu, a nestát se přitom vrahem? Je možná nějaká čistá, rytířská forma revolty, která by se fatálně neposkvrnila revoluční krutostí a cynismem?
Compra de libros
Člověk revoltující, Albert Camus, Kateřina Lukešová
- Idioma
- Publicado en
- 1995
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Člověk revoltující
- Idioma
- Checo
- Autores
- Albert Camus, Kateřina Lukešová
- Editorial
- Český spisovatel
- Publicado en
- 1995
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 304
- ISBN10
- 8020205845
- ISBN13
- 9788020205841
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Historias reales, Ciencias políticas & Política, Temática filosófica, Política, Francia, Periodismo & Ensayos, Regalos para abuelo, Literatura francesa, Existencialismo
- Primera publicación
- 1951
- Título original
- ĽHomme révolté
- Calificación
- 4,15 de 5
- Descripción
- Když v roce 1951 vyšel Camusův rozsáhlý filozofický esej Člověk revoltující (L'Homme révolté), znamenalo to definitivní rozkol autora s J.-P. Sartrem a jeho žáky a epigony z řad francouzských levicových intelektuálů. Nejvíc je patrně popudil Camusův pokus očistit revoltu od krvavého stínu, který ji v dějinách vždy doprovázel, pomocí kompromisu a nalezení střední cesty mezi extrémy. Camus si klade otázky, které ani dnes neztratily nic ze své aktuálnosti, přestože jím navrhovaná řešení (příklon k antickému principu míry a k středomořské tradici, která by vyvážila německý a ruský model civilizace) mají svá úskalí: Jak se bouřit, revoltovat, revolučně měnit svět, popírat cizí moc a autoritu, a nestát se přitom vrahem? Je možná nějaká čistá, rytířská forma revolty, která by se fatálně neposkvrnila revoluční krutostí a cynismem?