Bookbot

Můj život se schizofrenií

Valoración del libro

Parámetros

  • 463 páginas
  • 17 horas de lectura

Más información sobre el libro

Chtěla bych touto knihou přiblížit čtenářům, jak se žije s psychotickým onemocněním - schizofrenií. Poprvé se u mne objevily imperativní sluchové halucinace po traumatizujících událostech, když mi bylo 15 let a byla jsem poprvé odeslána k psychiatrovi. Hospitalizovaná na psychiatrii jsem však byla až o 3 roky později. Od té doby u mne docházelo k opakovaným hospitalizacím, protože jsem se dlouho nemohla smířit s tím, že jsem vážně psychicky nemocná, nechtěla jsem brát léky. Poznala jsem potupné kurtování k posteli, nedobrovolné hospitalizace na uzavřeném oddělení i léčbu „elektrošoky“. Uběhlo mnoho let, opakovaně jsem se vracela do psychiatrické léčebny, vždy když jsem ve stresu, tak se moje nemoc zhorší. Nakonec jsem pochopila, že s nemocí nemůžu bojovat, ale že se s ní musím naučit žít. Věnuji se svým koníčkům a zájmům, dlouhodobě navštěvuji psychiatra a psycholožku, beru depotní injekce a užívám léky. Zúčastňuji se různých besed a snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním.

Compra de libros

Můj život se schizofrenií, Jiřina Koudelová

Idioma
Publicado en
2020
Encuadernación
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

4,0
Muy bueno
3 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Título
Můj život se schizofrenií
Idioma
Checo
Editorial
Nová Forma
Publicado en
2020
Formato
Tapa dura
Páginas
463
ISBN10
8076121582
ISBN13
9788076121584
Serie
Calificación
4 de 5
Descripción
Chtěla bych touto knihou přiblížit čtenářům, jak se žije s psychotickým onemocněním - schizofrenií. Poprvé se u mne objevily imperativní sluchové halucinace po traumatizujících událostech, když mi bylo 15 let a byla jsem poprvé odeslána k psychiatrovi. Hospitalizovaná na psychiatrii jsem však byla až o 3 roky později. Od té doby u mne docházelo k opakovaným hospitalizacím, protože jsem se dlouho nemohla smířit s tím, že jsem vážně psychicky nemocná, nechtěla jsem brát léky. Poznala jsem potupné kurtování k posteli, nedobrovolné hospitalizace na uzavřeném oddělení i léčbu „elektrošoky“. Uběhlo mnoho let, opakovaně jsem se vracela do psychiatrické léčebny, vždy když jsem ve stresu, tak se moje nemoc zhorší. Nakonec jsem pochopila, že s nemocí nemůžu bojovat, ale že se s ní musím naučit žít. Věnuji se svým koníčkům a zájmům, dlouhodobě navštěvuji psychiatra a psycholožku, beru depotní injekce a užívám léky. Zúčastňuji se různých besed a snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním.