Más información sobre el libro
Podle vzoru posledního Římana Boëthia (jehož osud také přirovnává ke svému) chce E. Rádl zanechat filosofický odkaz, který u něj mimo jiné znamená odklon od přírodních věd (svůj dřívější zájem o přírodní vědy charakterizuje v práci jako uváznutí). Kniha se zabývá různými filosofickými tématy a má často poznámkový nebo glosující charakter. Je živá stylem a bohatá na myšlenky a co se týče konstrukce kapitol, pak nám někdy připomínají Hegelovu Fenomenologii ducha. Čtení v zamyšleních E. Rádla (který byl jinak žákem i souputníkem T. G. Masaryka) je obsahem aktuální i pro dnešek. Příklon k Aristotelovi, kterého považuje za největšího filosofického ducha, zcela jasně prozrazuje jeho předchozí exaktní zaměření. V této souvislosti nás však může překvapit, že si zachovává odstup k renesanci (je v ní mnoho nahodilostí) a naopak s respektem vzhlíží ke středověku, jehož jsme, podle Rádlova přesvědčení, přímými dědici. (zdroj: Jiří Procházka, vesmir.cz) Doslov napsal Ladislav Hejdánek. 6. vyd.
Compra de libros
Útěcha z filosofie, Emanuel Rádl, Ladislav Hejdánek
- Idioma
- Publicado en
- 1994
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Útěcha z filosofie
- Idioma
- Checo
- Autores
- Emanuel Rádl, Ladislav Hejdánek
- Editorial
- Svoboda
- Publicado en
- 1994
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 90
- ISBN10
- 8020503994
- ISBN13
- 9788020503992
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Filosofía, Filosofía checa
- Calificación
- 3,7 de 5
- Descripción
- Podle vzoru posledního Římana Boëthia (jehož osud také přirovnává ke svému) chce E. Rádl zanechat filosofický odkaz, který u něj mimo jiné znamená odklon od přírodních věd (svůj dřívější zájem o přírodní vědy charakterizuje v práci jako uváznutí). Kniha se zabývá různými filosofickými tématy a má často poznámkový nebo glosující charakter. Je živá stylem a bohatá na myšlenky a co se týče konstrukce kapitol, pak nám někdy připomínají Hegelovu Fenomenologii ducha. Čtení v zamyšleních E. Rádla (který byl jinak žákem i souputníkem T. G. Masaryka) je obsahem aktuální i pro dnešek. Příklon k Aristotelovi, kterého považuje za největšího filosofického ducha, zcela jasně prozrazuje jeho předchozí exaktní zaměření. V této souvislosti nás však může překvapit, že si zachovává odstup k renesanci (je v ní mnoho nahodilostí) a naopak s respektem vzhlíží ke středověku, jehož jsme, podle Rádlova přesvědčení, přímými dědici. (zdroj: Jiří Procházka, vesmir.cz) Doslov napsal Ladislav Hejdánek. 6. vyd.